Recenze kosmetického průmyslu (aktualizováno)

Poměrně často se mi stává, že mám nějaký problém se svým vzhledem.  Aby také ne. Jsem tak nějak stejná, jako všichni ostatní. Takže mívám přehnaně mastné vlasy u hlavy a suché na koncích, občas bolestivé akné u nosu a na čele, suché tváře a rty, kruhy pod očima, našedlou barvu obličeje a vypelichané obočí.

A nebo chci působit nějak jinak, mít zlaté rty a hnědá víčka a vonět po koření a vanilce.

přehlídka Prada, 2016

V takových případech udělám totéž, co všechny ostatní ženy. Zatoužím po nějaké kosmetice, která mě zbaví problému nebo přikrášlí.

Naneštěstí to není ani tak jednoduché.

Ta rtěnka sice slibuje dlouhotrvající barvu a dobrou pigmentaci, ale při nanášení dělá hrudky a drží jen uprostřed rtu. A ten šampon pochopitelně hlásá objem, ale vlasy zmastí. Tamten make-up zhoršuje  akné a nekryje a hydrataci slibující krém se po nanesení chová, jako by nikdy neexistoval.

Fakt, že jen malá část slibů a sloganů odpovídá pravdě, dělá z řešení jednoduchých problémů běh na dlouhou trať. (Tady bych ráda odkázala na blog Ne akné)

Nechci nijak plivat na testerové produkty v kamenných prodejnách, ale třeba šampon nebo rtěnku si tam stejně nevyzkoušíte (1) u těch ostatních se z letmého natření stejně nic moc nepozná, a tak za jediné reálné řešení považuji důvěryhodné zákaznické recenze.

Světem sama pro sebe jsou kosmetické blogerky, aka beauty blogerky. Jejich recenze (nejen) z vlastní zkušenosti pokládám za méně užitečné z několika důvodů:

  • obvykle jsou to hezké mladé ženy s vysokým sebevědomím a lepší pletí a vlasy, než má průměr, tudíž těžko důkladně otestují krém nebo make-up na akné a obnovující masku na vlasy
  • nejenže hodně produktů získávají bezplatně, výrobci si je občas předchází občerstvením i zážitkovými akcemi
  • jsou pod vědomým či nevědomým tlakem, aby ten článek napsaly rychle a pokud možno lichotivě
  • vždycky je nějaký rozdíl mezi hodnocením něčeho koupeného za vlastní peníze

Nemyslím si, že jsou všechny všechny kosmetické blogerky nedůvěryhodné. Jen bych řekla, že těch dobrých je málo, protože je těžké si udržet to nadšení a upřímnost i po přistoupení na spolupráci, peníze a vliv kazí povahy nejen v politice.

Reálným řešením problému s kosmetickými zajíci v pytli jsou podle mne  už zmíněné zákaznické recenze. Mám ale takový dojem, že výrobci a prodejci raději uspořádají blogerskou akci, případně odešlou desítky balíčků.

Dobře vybudovaný systém zákaznické zpětné vazby je na českém webz zatím výjimkou, než pravidlem. V tomhle ohledu musím vyzdvihnout Sephoru (2), Aliexpress a SheIn. Třeba DM drogerii nebo Rossmannu by dobrá databáze produktů a recenzí hodně prospěla, protože mi přijde, že se mezi značkami Balea, Isana a Rival de Loop skrývají neobjevené poklady a blogerky jsou líné je objevovat. Nejhorší situace je ale asi na Fleru, naprostá většina kosmetických výrobků tam postrádá svou recenzi. A přitom je to opravdu škoda, najdou se tam hodně zajímavé věci typu tuhý odličovač nebo krém se sírou.

Tuhý odličovač. Foto od „Dílnička krása“

 

Další alternativou je vlastnoruční výroba kosmetiky, protože co si upatláte, to máte a vždycky je tam prostor pro vylepšování. Inspiraci můžete pochytnout například na blogu Kiss a bee , MishaBeauty, Dify a kosmetika hrou .

(1) No dobře, v Lushi v Berlíně mají k dispozici i vzorky šampuků a šamponů a umyvadélko. Ale třeba v pražské prodejně už se vzorků tuhých šamponů na vyzkoušení tam nebo doma nedoptáte. A to nemluvím o dalších obchodech. Zkoušení testerů rtěnek je pak kapitola sama o sobě. Naprostá většina žen to prostě neudělá, protože je to prý nehygienické. Já to moc neumím posoudit, ale zkoušela jsem v odebraných vzorcích něco vyzkoumat pod mikroskopem…ale pokud v nich něco bylo, stejnak bych asi potřebovala elektronový a nebo správnou a důkladnou kultivaci (což se dělá těžko, když ani nevím, co v těch vzorcích hledám).

(2) Na českém webu Sephory těch recenzí bohužel zas tak moc není, a ta americká asi ani do Česka nezasílá…

Aktualizováno 30.12.

Copyright: Náhledová fotka s vůní je má vlastní, zlaté líčení pochází z přehlídky Prady a autora neznám a fotka tuhého odličovače je z Fleru a patří autorce z Dílnička Krása.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail

6 komentářů: „Recenze kosmetického průmyslu (aktualizováno)“

  1. No a už mám zase dilema. Samozřejmě, že jen těžko bych mohla nesouhlasit. A můžu se tomu vnitřně vzpírat jak chci, ale jsem jen člověk, a co hůř, jsem jen žena! A oběť konzumního průmyslu.

    1. Chápu. Já si od doby napsání článku koupila jednu matnou rtěnku od Essence a objednala tuhý parfém z Fler. Ale nemyslím si, že by na tom ženy byly s marnivostí a konzumností v průměru o moc hůře, než muži, jen se to projevuje jinak.

  2. Pěkný článek, dobře se čte. Určitě máš pravdu v tom, že kosmetický průmysl se nás snaží převálcovat všechny a polovina produktů nesplňuje to, co slibuje. Nicméně ne všechny blogerky píšou zaujatě a vychvalujou špatné věci a pokud ano, tak takové nečtu. Ohledně normální kosmetiky sice můžeme říct, že někomu vyhovuje, ale byli bychom pěkní sobci (a možná že tedy i jsme), kdybychom se nepodívali i na dalekosáhlejší důsledky toho, že si koupíme nějaký šampon nabušený chemikáliemi. Už tak máme problémy s pitnou vodou, protože z ní spoustu věcí neumíme odstranit a proč? Protože do ní neustále lijeme všechny chemické nedobré věci a to i z kosmetického průmyslu. Proto je dobré myslet i na přírodu, ne jen na to, jestli nám vyhovuje ta vůně šamponu a nebo to, že má perleťovou barvu. A pokud bys chtěla bio věci, nikdo Tě nenutí si je kupovat. Můžeš si je vyrobit sama a to za zlomek ceny. Jednotlivé suroviny jsou sice dražší, ale v reálu cena krému vyjde na cca 40 Kč, což si nemyslím, že by byla nějaká katastrofa. A Kiss a Bee znám, ale míchat domácí kosmetiku bez desinfekce a nějakých základních chemických znalostí (které sama přiznává, že nemá), asi není úplně nejlepší nápad. Jestli by Tě ale do budoucna výroba kosmetiky zajímala, koukni třeba na http://moderna.alchymistka.eu/
    Měj se hezky a neber tento komentář nějak špatně, jen mě trochu zarazilo, že všechny témata hážeš do jednoho pytle, typu přírodní kosmetika je drahá a zbytečná, blogerky se nechávají uplácet a pěkně lžou 🙂 Ve finále záleží na každém člověku, do jaké míry a čím se nechá ovlivnit.

    Piosek

    1. Nemyslím si, že by „záleželo na člověku, do jaké míry se nechá ovlivnit“. Existence svobodné vůle je nepravděpodobná. Jsme nejspíš ve své podstatě biologické stroje, ačkoliv s většími možnostmi volby než zvířata. A mezi naše slabé stránky patří právě to, co nás dělá lidmi- socializace, mozek, schopnost napodobovat, která se často stává nevědomou potřebou. Marketingoví specialisté jsou především psychologové, takže podle mě to není moc o svobodné volbě. Obecně mi na kosmetice vadí, že se propaguje reklamou, která vzbuzuje obavy, až strach. Takové to podsouvání, že je děsné se potit, vypadat bledě v případě „obyčejné kosmetiky“ a vzbuzování obavy o zdraví v případě „přírodní a bio a eko“ kosmetiky.

      1. A taky jsem nepsala, že blogerky lžou. Jen je mi jasné, že co je zadarmo, bývá nejdražší, protože to v našem vědomí zanechá určitý pocit vděku, nebo tak něco. Píše o tom Dan Ariely v knize, co se překvapivě jmenuje Jak drahé je zdarma?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *